Když se řekne správa fotografií na počítači, řadě fotografů se vybaví Adobe Bridge. Pokud ale pracujete na Macu a nechcete kvůli správě fotografií vstupovat do celého světa Adobe, existuje i zajímavá alternativa – ApolloOne.
ApolloOne používám už delší dobu a postupně se z něj stal především můj správce fotografických souborů. Fotografie v něm neupravuji, k tomu používám Photomator a Pixelmator Pro. ApolloOne mi řeší něco jiného: dostat fotografie z karty na správné místo, rychle se v nich orientovat a kdykoliv se k nim vrátit.
Hned při importu z SD karty si mohu nastavit, kam fotografie poputují, automaticky vytvářet složky podle data, přidávat metadata autora a copyright a hlavně používat vlastní šablony pro přejmenování souborů. Pro jednotlivé fotoaparáty tak mám připravené vlastní importní presety a nemusím při každém focení znovu nastavovat celý postup.
ApolloOne je ale užitečné i potom. Na levé straně vidím přímo strukturu svého fotografického archivu, uprostřed fotografie a podle zvoleného režimu také filmový pás s náhledy. Mezi fotografiemi stačí přecházet šipkami na klávesnici. Když potřebuji co největší obraz, schovám panely po stranách a fotografie zabere prakticky celou pracovní plochu.
Velkou výhodou je pro mě Inspector s EXIF údaji. Okamžitě vidím použitý fotoaparát a objektiv, ohniskovou vzdálenost, čas, clonu, ISO, rozměry fotografie, barevný profil, autora, copyright a další informace. K dispozici je samozřejmě také histogram.
ApolloOne umí fotografie označovat jako vybrané, přidávat hvězdičkové hodnocení a barevné značky. Následně lze podle těchto údajů obsah filtrovat. Já osobně tuto část příliš nepoužívám, protože výběr a hodnocení fotografií dělám jinde, ale pro fotografa, který chce první třídění provádět už ve správci souborů, je tato možnost k dispozici.
Pro moje použití má ApolloOne ještě jednu velmi příjemnou vlastnost. Vidí i pracovní soubory Pixelmatoru Pro ve formátu PXD a dokáže zobrazit jejich náhledy. Photomator mi takovou složku ukáže jako prázdnou, zatímco v ApolloOne své rozpracované fotografie normálně vidím. Když se chci třeba po několika týdnech vrátit ke starší úpravě, najdu PXD podle náhledu a přímo z ApolloOne jej otevřu v Pixelmatoru Pro. Nemusím pracovní soubor lovit ve Finderu podle názvu.
Stejně praktické je ApolloOne ve chvíli, kdy hledám hotovou fotografii třeba pro Facebook nebo web. Místo procházení složek ve Finderu otevřu příslušné focení v ApolloOne, fotografii poznám podle náhledu a mám ji okamžitě k dispozici.
Program přitom není jen prohlížeč. Umí pracovat s více okny a panely, nabízí různé způsoby zobrazení, filtrování a řazení, práci s klíčovými slovy, slideshow a další funkce. Novější verze přidávají i pokročilejší možnosti, které už míří směrem k třídění a organizaci větších fotografických archivů.
Pro mě ale zůstává největší předností něco mnohem jednoduššího: ApolloOne je něco jako Finder vytvořený speciálně pro fotografa. Vidím složky tak, jak je mám skutečně uložené na disku, ale zároveň vidím fotografie, jejich náhledy a metadata a můžu je rovnou poslat do další aplikace.
A právě proto u mě ApolloOne přežilo vedle Photomatoru a Pixelmatoru Pro. Každá z těchto aplikací totiž dělá něco jiného. Photomator a Pixelmator Pro jsou moje fotografická dílna. ApolloOne je správce skladu.
A dnes jsem mimochodem zjistil, že při importu z běžné SD karty dělám už asi rok dva kliky úplně zbytečně. Ale o tom raději pomlčím. 😄