Moje první cesta na safari
Termín: 9. – 18. února 2019
Délka pobytu: 9 dní
Cesta: Vídeň – Addis Abeba – Mombasa
Oblasti: Watamu, Arabuko-Sokoke, Tsavo West, Tsavo East
✈️ Cesta do Afriky – první dotek černého kontinentu
Na podzim 2018 jsme si s partou kamarádů řekli: „Tak co, safari?“ A než jsme se nadáli, stáli jsme na letišti ve Vídni s batožinou plnou očekávání.
Bylo jaro 2019.
Cesta byla dlouhá – letěli jsme s přestupem v Addis Abebě, kde jsme strávili několik hodin na tranzitním letišti, než jsme pokračovali dál. Přestože únava byla znát, první kroky v africké zemi – po přistání v Mombase – ve mně vzbudily vzrušení a silnou zvědavost.
Na letišti nás čekal autobus a jakmile jsme opustili zónu pasové kontroly, poprvé jsem opravdu ucítil Afriku – teplo, vlhkost, vůně moře a křik ptáků z okolních palem. Bylo to nové, silné, a hlavně – bylo to opravdové.
🏖 Jacaranda Beach Resort – pět dní klidu mezi palmami
Z letiště jsme zamířili směrem na sever – do přímořského letoviska Watamu, kde nás čekalo ubytování v Jacaranda Beach Resort. A musím říct, že tohle místo mě nadchlo hned na první pohled.
Resort tvoří bílé vilky s doškovými střechami rozeseté v krásné tropické zahradě. Palmy, květiny, bazény – ráj u Indického oceánu.
Můj pokoj byl v přízemní vile s terasou, odkud byl krásný výhled na moře. Každé ráno mě budilo šumění vln a zpěv ptáků. Všechno bylo nové – světlo, barvy, vůně i chutě.
Za pár kroků byla nádherná pláž – bílý písek, kokosové palmy a tyrkysové moře. Při odlivu se hladina moře stáhla o stovky metrů – najednou jste mohli chodit po mořském dně mezi jezírky, ve kterých žili krabi, rybky, hvězdice i záhadné mořské živočichy. Při přílivu se vše zase zalilo vodou a oceán ožil.
🍽 Kulinářský zážitek z Afriky
Jídlo bylo opravdovým zážitkem. Každý den jsem zkoušel místní speciality – ryby, grilovanou zeleninu, výborné brambory, ale hlavně úžasnou kávu z Keni, kterou jsem si vychutnával ráno i večer.
Nechyběly ani dezerty – malé koláčky a dortíky s africkými kořeněnými příchutěmi. A večer? Pohodové posezení s přáteli u vína pod širým nebem, za doprovodu cikád a v dálce šumícího oceánu.
🌳 Výlet do Arabuko-Sokoke Forest – dech pralesa
Během pobytu v resortu jsme se vydali i na výlet do Arabuko-Sokoke Forest – největšího pobřežního lesa ve východní Africe. Pro mě to byl jeden z nejklidnějších okamžiků celé cesty.
Les působil jako úplně jiný svět – vlhký, zelený, tichý a přitom plný života. Průvodce nám ukazoval vzácné druhy ptáků i opic. Každý krok znamenal objev – dutý kmen, hnízdo, stopy zvířat…
Tato část výpravy mi připomněla, jak pestrá a kontrastní Keňa je – jeden den moře, druhý den prales.
🚙 Safari začíná – Tsavo West
Po pěti dnech v resortu jsme sbalili batohy a přesedli do terénních Toyot. Čekal nás první opravdový kontakt se safari – jeli jsme do národního parku Tsavo West.
Ubytovaní jsme byli v jednoduchých lodge asi 40 kilometrů od vstupní brány do parku. Bydleli jsme uprostřed divočiny, kde nebyla žádná elektřina ani signál. Jen my, zvířata a ticho.
K večeru jsme vyrazili na první průzkum – projížděli jsme prašnými cestami a pozorovali hrochy, divoké psy, marabu, žirafy i antilopy. Ale největší zážitek teprve přišel…
Po návratu na večeři jsme seděli na terase, když personál přivázal kus masa na kmen stromu asi deset metrů od nás. Za chvíli se tiše objevil gepard, nejprve ostražitý, pak se klidně pustil do jídla. Celou dobu jsme ho pozorovali jen pár metrů od sebe – bez jakékoli bariéry. Ten okamžik byl magický a nezapomenutelný.
V noci se u napajedla, které bylo hned pod terasou našeho pokoje, střídali sloni – slyšeli jsme jejich kroky, troubení i hádání se o vodu. Byl to koncert přírody – autentický, neinscenovaný, skutečný.
Po nezapomenutelném večeru s gepardem a nocí, kterou nám zpestřili sloni u napajedla, jsme se ráno probudili do dalšího safari dne. Rozloučili jsme se s Tsavo West a vydali se dál – směr Tsavo East, jiný kraj, jiný charakter krajiny a nové zážitky.
🦓 Dopolední safari a výjimečný výlet k jezeru
Než jsme opustili západní část parku, vyrazili jsme ještě na ranní safari. V tu dobu je zvěř nejaktivnější a park ožívá. Cestou jsme míjeli zebry, paviány, opice vysedávající na stromech, žirafy ladně přecházející savanu i ptáky, které jsem do té doby nikdy neviděl.
Jedním z nejsilnějších zážitků byl výlet k jezeru s hrochy a krokodýli. Bylo to jediné místo, kde jsme směli vystoupit z auta. Kráčeli jsme asi deset minut ke břehu pod dohledem ozbrojeného průvodce – vojáka, který měl za úkol nás chránit, hlavně před hrochy, kteří jsou mnohem nebezpečnější, než by se mohlo zdát.
Cestou jsme míjeli tlupy opiček, které pobíhaly kolem a hledaly něco k snědku. Mnohé z nich se na nás zvědavě dívaly ze stromů.
🌍 Tsavo East – červená země a kraj slonů
Po obědě jsme dorazili do Tsavo East, jednoho z největších a nejstarších parků v Keni. Na první pohled bylo jasné, že jsme jinde – krajina byla rovná, vyprahlá a červená, typická pro tuto oblast.
Naše ubytování bylo opět uprostřed přírody – jednoduché lodge, ale s úžasným výhledem. Za domky bylo umělé napajedlo, kam přicházeli sloni, zebry, antilopy, divoká prasata i marabu. Už z balkonu pokoje jsme mohli pozorovat safari jako z dokumentu.
Odpoledne a k večer jsme vyrazili znovu do terénu. Hlavním cílem bylo najít lvy, které jsme dosud neviděli.
Projížděli jsme krajinou, míjeli stáda slonů, tlupy opic, divoká prasata, pštrosy i gazely. Největší zážitek byl, když jsme viděli sloní rodinu vedenou starou samicí – matriarchou. Samce jsme zahlédli až v dálce, kráčel sám, jako tichý strážce.
Bohužel lvi se nám ten den neukázali. Ale i tak to byla jedna z nejbohatších safari jízd plná pohybu, života a očekávání.
Večer jsme si užili naplno – večeře pod hvězdami, africké nebe a do toho hlasy zvěře z okolí. Byl to ten typ ticha, ve kterém přitom všechno žije.
🦁 Ranní zamyšlení a nečekané potvrzení
Poslední ráno v Tsavo East jsem se probudil ještě za tmy. Bylo něco kolem 5. hodiny ráno, když jsem otevřel dveře a vyšel na terasu svého pokoje. Stál jsem tam, asi metr nad zemí, obklopen tichem, které rušilo jen občasné zašustění trávy nebo vzdálený ptačí hlas.
V tu chvíli mi probleskla hlavou zvláštní myšlenka – “Co kdyby se tady objevil lev?” Nebyl by žádný problém, aby sem přišel – žádné ploty, jen volná příroda. Ta představa byla děsivá i fascinující zároveň.
Pozoroval jsem napajedlo, které bylo asi dvacet metrů od lodge, ale kromě několika stínů se nic neobjevilo.
A pak přišla ta zvláštní shoda. U snídaně nám číšník s klidem vyprávěl, že před pár minutami pil u napajedla lev. Věděl to prý od kolegy z noční směny, který ho viděl.
V tu chvíli mi zamrazilo – ta ranní myšlenka nebyla náhoda. Příroda tady není jen krásná, ale i nepředvídatelná a syrově opravdová.
🛖 Návštěva domorodé vesnice
Ráno jsme se sbalili, ale než jsme zamířili na letiště, čekala nás ještě návštěva tradiční domorodé vesnice.
Po příjezdu nás přivítal náčelník – muž s několika manželkami a spoustou dětí. Celá vesnice tvořila jednu rozšířenou rodinu.
Domky byly uplácané z hlíny, kůlů a listí, střecha z palmových listů, zvířata pobíhala kolem – slepice, kozy, krávy.
Uprostřed byla ohrada z trnitých větví, kde v noci ustájili dobytek – ochrana proti predátorům. Místní ženy nám ukázaly, jak vaří, muži jak zapalují oheň, a děti se smály a chtěly se fotit. Do očí se jim dívalo těžce, ale s úctou.
Po dvou hodinách jsme se rozloučili a nasedli zpět do aut. Mířili jsme zpět do Mombasy – ke konci naší výpravy.
✈️ Odlet a návrat
Let z Mombasy do Addis Abeby se opozdil, takže jsme čekali na letišti déle, než jsme chtěli. Ale nikomu to nevadilo – všichni jsme si v hlavách třídili zážitky.
Přestup v Etiopii, pak už Vídeň a návrat domů.
Devět dní v Africe uteklo jako voda, ale ve mně zůstalo tolik vjemů, že z toho žiju dodnes.
🧭 Závěr
Byla to moje cesta do Afriky na první safari, první skutečné dobrodružství.
Keňa mě ohromila – přírodou, zvířaty, lidmi i svým rytmem. A přestože jsme byli neustále na cestě, nikdy jsem se necítil unavený – naopak, byl jsem naplněný.
Od té doby vím, že Afrika není jen místo na mapě – je to zážitek, který se ti zapíše hluboko pod kůži.