Když světlo maluje krajinu.
Minule jsem se vám snažil přiblížit, jak jsem se vlastně stal fotografem – od prvních krůčků s otcovým Flexaretem až po vážnější techniku, kurzy a hlubší porozumění tomu, co dělá dobrou fotografii. Byla to cesta plná objevování, učení i pokusů a omylů.
Dnes bych na to rád navázal a podělil se o jednu konkrétní zkušenost – focení krajiny v časech, které mnozí fotografové milují a jiní zatím třeba jen objevují: v modré a zlaté hodince. Nejen že vznikají krásné snímky, ale i ten samotný proces – být venku, čekat na světlo, sledovat změny – má svoje kouzlo. A právě o tom to dnes bude.
Proč zlatá a modrá hodinka
Focení krajiny při západu nebo východu slunce má v sobě něco magického. Světlo je měkké, teplé, stíny jsou dlouhé a kontrastní, obloha může hrát všemi barvami. V modré hodince naopak převládají studené odstíny, obloha se uklidní, města se rozsvítí a krajina dostane jemnější, často až snový nádech.
Pro mě osobně vede západ – jednak nemusím brzy vstávat (co si budeme povídat), ale taky večer nebývá taková zima jako ráno. A hlavně – mám víc času se připravit, vyrazit, promyslet si kompozici.
Výbava a nastavení
Na takové focení vždy beru stativ, potřebné filtry – polarizační (PCL) pro zvýraznění barev a kontrastu, a ND filtr, když chci prodloužit čas. Objektiv? Nejčastěji širší sklo, protože krajina si o to říká. Ale někdy překvapí i teleobjektiv.
Důležité je nastavení expozice. Vždy se snažím držet expozici na nule. Nechci přepaly, ale ani moc temnou fotku. Čas pak volím podle atmosféry – někdy je lepší jít na kratší čas, jindy prodloužit a zachytit pohyb mraků nebo vody.
Když fotka překvapí
Focení krajiny v těchto časech je pokaždé jiné. Nikdy dopředu neuhádneš, jak se situace vyvine. Obloha se může během pár minut úplně změnit – od šedivé nudy po ohnivý západ, který ti rozbuší srdce. A právě to je na tom krásné – často vyfotíš něco, co jsi vůbec nečekal.
Závěrečné poselství
Když budu sedět doma a čekat, až bude ta pravá atmosféra na focení, tak nikdy fotku neudělám. Proto vyražte do přírody, sledujte okolí a vybírejte, kdy je nejlépe dojít na místo a fotit. Já třeba i když jedu autem, sleduji krajinu kolem sebe. Když mě něco zaujme, poznamenám si to – “Sem se musím vrátit s Ršestkou.” Ať už fotíte ráno nebo večer, jedno platí vždy: foťte srdcem. A světlo vám bude přát.
A pamatujte:
„Focení je jako čaj – když ho necháš příliš dlouho ladem, vychladne.“
(TonoBa, říjen 2025)
Pár fotografií z modré a zlaté hodinky –>