Proč jsem přešel na Final Cut Pro.

Jsem sice především fotograf, ale občas natočím i krátké video z přírody. Nic velkého. Většinou 5–15 minut. Spíš zachycení atmosféry než filmová produkce. 

Doposud jsem všechna videa stříhal v DaVinci Resolve. A byl jsem spokojený. Program umí hodně a nikdy mě zásadně neomezoval.

Na konci ledna 2026 ale Apple představil balíček Creator Studio pro tvůrce. A jeho součástí je i Final Cut Pro – střihová aplikace přímo z dílny Applu.

Protože už nějaký čas jedu kompletně v Apple ekosystému a pracuji na Mac mini s M4, začalo mi to vrtat hlavou. Dává větší smysl používat software třetí strany, nebo nástroj vyvíjený přímo výrobcem hardwaru, na kterém pracuji?

Nešlo o změnu z nespokojenosti. Spíš o zvědavost. A možná i o snahu zjistit, jestli by workflow mohlo být ještě přirozenější.

Proto jsem se přihlásil na dva celodenní workshopy Final Cut Pro. Chtěl jsem si ujasnit základy – zakládání projektů, organizaci a import dat, práci s časovou osou a celkové sestavení videa tak, aby mělo hlavu a patu.

Učit se z videí na YouTube samozřejmě jde. Jenže když člověk něco nepochopí, musí si odpověď hledat sám. Na workshopu se může zeptat hned. A někdy právě ta jedna doplňující věta od lektora ušetří hodiny tápání. Navíc jsem zjistil, že kvalitních výukových materiálů v češtině k FCP zatím moc není.

Takže jsem vyrazil do Prahy na kurz, který pořádá Ilumio a Kamil Chudačík. Už jsme se potkali na jiném školení, takže jsem věděl, že to nebude jen odříkaná prezentace, ale praktická práce.

⸻

Co mi workshop FCP ukázal

První den jsme strávili šest hodin čistě střihem.

A hned jsem pochopil jednu věc – střih není o efektech, ale o pořádku.

Začali jsme úplně od základu. Založení knihovny. Organizace dat. Nastavení projektu. Věci, které působí banálně, ale ve skutečnosti rozhodují o tom, jestli se vám práce za dvě hodiny začne rozpadat, nebo drží pevnou strukturu.

Velký důraz byl na organizaci – práce s klíčovými slovy, přehlednost materiálu, jasné rozdělení záběrů. To je něco, co jako fotograf dobře znám. Bez dobrého třídění vzniká chaos. Ve videu to platí dvojnásob.

Pak přišla samotná timeline. Její nastavení, nástroje pro střih, práce s rytmem. Najednou jsem si uvědomil, že nejde o to „nějak poskládat záběry za sebe“. Jde o to, aby video mělo tempo a aby dýchalo.

Probrali jsme efekty a přechody – ale bez přehánění. Titulky, jejich nastavení, synchronizaci hudby s obrazem. A také trackování textu na objekt, které dokáže video oživit, když se použije s mírou.

Na závěr prvního dne jednoduchý export. Žádná věda. Ale přesně tak, aby člověk věděl, co dělá a proč.

Druhý den šel víc do hloubky.

Nejprve barevná postprodukce. Tady se to pro mě začalo přirozeně propojovat s fotografií. Color wheels, křivky, práce se saturací, kontrola pomocí video scopes. Principy jsou stejné jako u fotky – jen v pohybu.

Zajímavá byla i práce s LUTy a importem z C-Logu. Ne jako „efekt“, ale jako výchozí bod pro další úpravy.

Poslední část byla věnovaná Motion. Animace objektů, tvorba titulků, vlastní přechody, generátory. Uvědomil jsem si, že pohyb může podpořit příběh – ale musí zůstat služebníkem, ne hlavní hvězdou.

A nakonec Compressor. Nastavení presetů pro výstup na sociální sítě. Praktická věc, která šetří čas a dává jistotu, že výsledek bude vypadat dobře i mimo můj monitor.

Celkově mi workshop nedal jen seznam funkcí.

Dal mi jistotu, že chápu principy.

Že vím, jak projekt správně začít.

Že si dokážu vytvořit vlastní systém.

A že Final Cut Pro není o tom, co všechno umí – ale o tom, jak rychle mě pustí k vyprávění.

⸻

Potřebuje fotograf workshop na střih videa?

Ano — pokud má fotograf pocit, že samotná fotografie mu někdy nestačí.

Pokud chce zachytit atmosféru místa, pohyb světla, vítr v trávě, zvuk města nebo ticho u řeky. Pokud má nutkání své pocity nejen vyfotit, ale i natočit.

Video není náhrada fotografie. Je to jiný jazyk.

Bez kurzu se to člověk samozřejmě nějak naučí. Dnes je možné dohledat téměř všechno. Ale s vedením je cesta kratší, přehlednější a často i kvalitnější. Člověk pochopí souvislosti, ne jen jednotlivé kroky.

A je tu ještě jedna věc.

Fotograf dnes netvoří jen pro sebe. Pokud chce svou práci ukázat, krátké video – ať už reels na Instagramu nebo jiné sociální síti – je silný nástroj.

Takže otázka možná nestojí, jestli fotograf workshop potřebuje. Spíš jestli chce svůj výraz rozšířit o další způsob vyprávění.