Svítání nad Prahou 

Když světlo kreslí nad věžemi

Každý podzim pořádá FotoŠkoda svůj festival – několik dní, kdy se Praha zaplní přednáškami, workshopy a setkáními fotografů. Letos mě zaujal ranní workshop s Vaškem Křížkem: focení svítání nad Pražským hradem. A protože se s Vaškem známe osobně, bylo rozhodnuto. Řekl jsem si – proč nezkusit něco nového. Nikdy jsem nefotil východ slunce nad Prahou z výšky, z místa, kde se staré město rozprostře pod vámi jako mapa dějin. A tak jsem kliknul na „Přihlásit se“.

Mise: být v půl sedmé ráno v srdci staré Prahy

S jedním drobným háčkem – musel jsem být na místě v 6:30 ráno. A to z jižní Moravy není jen tak. Vstávat ve dvě v noci a uhánět po D1 by bylo šílenství. Místo toho jsem zvolil plán B – odjezd už večer předem, přespání v autě u Prahy a včasný přesun na místo srazu. Není to poprvé, co mi karavanový režim zachránil krk.

Vyrazil jsem v 18:00. Batoh sbalený – R6 Mark II, objektivy RF 24–105 a RF 100–400, R10 se Sigmou 18-50, stativ Manfrotto s hlavou, DJI Osmo Action 4 na momentky z cesty, iPhone na reels. Nechyběly filtry CPL a ND, náhradní baterky, SD karty, rukavice, čepice a termoska s čajem. A jedna malá ploskačka „na zahřátí“, protože listopadová Praha umí kousat.

Spánek na pumpě a výsadek do pražské tmy

Po klasické pauze na 95. kilometru D1 a sladkém čaji jsem kolem deváté večer zakotvil u čerpací stanice před Prahou. Sedačka dolů, roztáhnout spacák – venku 4 °C. Budík na 4:15. Ráno mě probouzí tma a lehká dezorientace – kde to vlastně jsem? Jo aha, v autě. Na misi. Čaj do termosky, lehká ranní hygiena a vyrážím na P+R Chodov.

Za 50 Kč na den parkování se dostávám přímo na metro. Celodenní lístek pro seniory za 60 Kč? Praha je v tomhle neuvěřitelně vstřícná. Metro, tramvaj, a pak Malovanka. Do navigace zadávám „Socha Panny Marie z Exilu“. Zní to jako místo s příběhem. A ono i je.

Cesta tmou, klopýtání k výhledu

Posledních pár set metrů mě čeká lesopark pod Strahovem. Schody, cestičky, žádné osvětlení. A já? Bez čelovky. Proklínám se. Klopýtám po kořenech, schody nevidím, ale tuším. Naštěstí už se blížím. Pár fotografů už je na místě, nakonec se nás sejde asi deset.

A pak začne magie

Je něco po šesté a Praha ještě spí. Ale světlo už vstává. Přede mnou se pomalu rozvíjí scéna, kterou bych mohl sledovat věčně. Pod námi se rozprostírá stará Praha – její typické cihlové střechy, klikaté ulice a věže, které se pomalu noří do modré hodinky.

R6 s RF 24-105 na stativ, nasazuji CPL filtr a začínám komponovat. Pražský hrad v dálce se pomalu probouzí do dne, jeho silueta se odráží v nebi, které přechází z fialové do oranžové. Nad ním se tyčí Svatovítská katedrála – jako gotická koruna města. Žižkovská věž v dálce vytváří kontrast – trochu jako maják moderní doby. A hned vedle – komín spalovny, ze kterého se line kouř, jak z malovaného obrazu. Tohle světlo, to je důvod, proč vstávat ve čtyři ráno.

Vyměňuji objektiv za RF 100–400, jdu na detaily mostů a střech, ze kterých se line kouř z komínů. Vše zbarvené zlatem. Nasazuji ND1000 a zkouším dlouhé časy – z města se stává plátno se štětcem světla a barev.

A vtom – ve výhledu u Žižkovské věže zahlédnu ptáky. Nevěnuji jim zprvu pozornost. Ale pak… vzlétají, míří k nám. A najednou přelétají přímo nad katedrálou. Jeden z nich je orlovec říční. V ten moment zamrznu. Chci přestrojit foťák, sundat ho ze stativu, ale… už je pryč. Než jsem se nadál, odletěl. Ale ten pocit – orlovec nad Prahou, nad Hradem – zůstává.

Zážitek, který nejde naplánovat

Kolem osmé balíme. Prohodíme pár slov, zhodnotíme záběry, usmějeme se nad tím, co se povedlo i nepovedlo. Fotografie je o světle. Ale i o lidech, o setkáních, o těch chvílích, kdy něco sdílíme – bez slov, jen pohledem skrz hledáček.

Tenhle workshop mi dal přesně to, co jsem potřeboval – novou perspektivu. Kdybych se nepřihlásil, nikdy bych se neocitl v listopadovém lese pod Strahovem, klopýtající potmě k soše s výhledem, kde modrá hodinka vypráví příběh města.

A to je možná ten největší dar fotografie – že nás vytrhne z běžného rytmu a přivede na místa, kde se svět na chvíli zastaví. A kde světlo kreslí nad věžemi.

⸻

🖼 Fotky z akce – najdete je zde v galerii pod článkem.

1. Svítání nad Prahou.

Stativy a fotoaparáty jsou připraveny, modrá hodinka a svítání začíná.

2. Soustředění na fotku

Tichý okamžik, kdy všichni zapomenou mluvit – protože právě teď to světlo dává smysl celé cestě.

3. Djka na klipsně

I DJI Osmo Action 4 si našla svoje místo mezi těmi, kdo se dívají skrz hledáček. Akční pohotovost, i když je zatím klid.

4. Petřínská rozhledna v ranním rozbřesku

Klasika, co neomrzí – silueta rozhledny jako jehla v pastelovém nebi.

5. Panna Marie z Exilu – středová kompozice

Ticho rána, zlatá aura a socha, která bdí nad parkem, zatímco foťáky cvakají všude kolem.

6. Osvětlená ulička s barevnými domy

První paprsky se opírají do fasád a rozsvěcují barvy jako štětec akvarelisty. Ulička vedoucí k hradu září teplým světlem, zatímco město se ještě zlehka protahuje do nového dne.

 

7. Střechy a komíny

Neopakovatelný pohled na pražské střechy a ranní kouř z komínů.

8. Katedrála sv. Víta v detailu

Gotická krása na vlastní oči a v plné hloubce detailů.

9. Pohled na sv. Mikuláše

Ranní slunce se opírá do zelené měděné kopule a zvýrazňuje zlaté listy stromů v popředí. Ticho pod střechami narušuje jen občasný kouř z komínů – Malá Strana se probouzí.

10. Staré Město, sv. Mikuláš a vltavská kaskáda mostů

Poslední pohled – srdce města a odlesky na Vltavě, zatímco město pomalu vstává do nového dne.

Napsat komentář