Osamělost mezi křídly

aneb Strom ve větru ticha. 

Je sobotní odpoledne. Beru svůj batoh s výbavou na focení a vyrážím ven. Kam asi tak pojedu?

Vítězí přehrada Nové Mlýny, konkrétně střední nádrž u Dolních Věstonic. Už jsem tam dlouho nebyl – a dnes to cítím správně. Přijíždím, zaparkuji a vydávám se po hrázi. Z dálky je slyšet hlasy vody. A křídla.

Na hladině je rušno. Husy, kachny, racci – a občas proletí i temná silueta kormorána. Dělám pár záběrů, ale nic mě zatím nezasahuje. Tak jdu dál. Otočím směr a mířím k hrázi směrem na Strachotín.

A tam ho uvidím.

Uprostřed tiché vodní plochy stojí osamělý strom. Znám ho – je to legenda této nádrže. Ztracený, ale neporažený.

Okolo něj poletují ptáci, krouží, přelétají, míjejí ho. Ale on tam stojí. Nepromlouvá, jen je.

Zastavím se. Přiložím hledáček k oku. Canon R6 Mark II a RF 24–105 mm f/4–7.1.

Jeden záběr. A ještě jeden.

Zde není třeba sériového snímání. Tohle je klid.

Jeden obraz. Jedna emoce.

Tuhle fotografii jsem pojmenoval: „Osamělost mezi křídly aneb Strom ve větru ticha.“

Zaslouží se u ní zastavit a pokochat se pohledem.

Napsat komentář