Velké bydlení na malém prostoru.
1. díl – Proč jsem se rozhodl přestavět svůj malý karavan.
Když jsem před časem dokončil svůj malý karavan, měl jsem radost, že se mi podařilo vytvořit jednoduché zázemí pro cestování. Místo, kde se mohu vyspat, uložit fotografickou techniku a mít všechno potřebné po ruce.
A karavan svůj úkol plnil. Vozil mě na výlety, za fotografováním i na několikadenní cesty. Postupně jsem ale zjišťoval, že samotné přespání mi nestačí.
Chtěl jsem v karavanu nejen spát, ale také bydlet.
Ne samozřejmě jako doma v obýváku. Jen mít možnost pohodlně se posadit, uvařit si kávu, připravit jídlo, pracovat na notebooku nebo si večer pustit televizi. A to všechno na prostoru, který se na první pohled zdá příliš malý.
Tak vznikl nápad na projekt Kárčí II – Velké bydlení na malém prostoru.
Proč měnit něco, co fungovalo?
Při svých cestách často vyrážím za fotografováním už brzy ráno. Někdy strávím několik hodin u vody, jindy se toulám krajinou nebo objevuji zajímavá místa.
Odpoledne se vracím ke karavanu. Potřebuji si připravit jídlo, zálohovat fotografie a videa, dobít baterie a trochu si odpočinout.
A právě tehdy jsem začal nejvíc vnímat omezení původního uspořádání.
Karavan byl zařízený především na spaní a ukládání věcí. Pokud jsem chtěl pohodlně sedět nebo pracovat, musel jsem hledat různá provizorní řešení. Při delším pobytu jsem navíc často využíval venkovní stan, který mi poskytoval další obytný prostor.
Jenže proč stavět další místnost venku, když bych mohl lépe využít tu, kterou už vezu s sebou?
Začal jsem přemýšlet, jestli by se celý interiér nedal uspořádat jinak.
Původní postel aneb když je 125 centimetrů málo
Jedním z hlavních důvodů přestavby byla také původní postel.
Měla šířku pouhých 125 centimetrů. Pro jednoho člověka to byl dostatečný prostor, ale když jsme vyrazili na cestu s manželkou, bylo to pro dva dospělé už opravdu málo.
Vyspat se samozřejmě dalo, ale o pohodlném spaní se příliš mluvit nedalo. A při několikadenním cestování je kvalitní odpočinek důležitý.
Začal jsem proto hledat řešení, které by nám umožnilo mít dvě samostatná lůžka, aniž bych musel zvětšovat samotný karavan.
Nakonec mě napadlo využít prostor nad sebou.
Manželka bude mít vlastní horní postel a já budu spát dole.
Tím získáme každý svůj prostor na spaní a zároveň bude možné úplně jinak uspořádat zbývající část interiéru.
A protože horní postel nebude potřeba využívat při každé cestě, rozhodl jsem se navrhnout ji jako výsuvnou konstrukci, která bude mít přes den ještě další využití.
Největší změna? Postel, která bude také stolem
Základem nového uspořádání se tak stala myšlenka výsuvné horní postele.
Přes den bude zasunutá a její horní plocha poslouží jako pracovní nebo jídelní stůl. Večer ji vysunu a vznikne samostatné místo na spaní pro manželku.
Pod ní bude prostor pro úložnou skříňku, ve které bude mít každá věc své místo.
Spodní lůžko, které bude sloužit mně, také projde úpravou. Jeho matrace bude užší a přes den bude možné tento prostor využívat jako pohovku pro sezení.
Najednou se tak začal rýsovat úplně jiný interiér. Místo karavanu, ve kterém se hlavně leží, vznikne malá obytná místnost.
A právě o to mi jde.
Co všechno bude v novém karavanu?
Nové uspořádání jsem začal navrhovat podle toho, co při cestování skutečně používám.
Pod horní postelí vznikne nová skříňka, která bude rozdělená na několik částí.
V přední části počítám s nádrží na vodu a příslušenstvím. Vedle ní budou otevřené police pro čtyři úložné boxy, do kterých se vejde nádobí, potraviny a další vybavení.
Samostatné místo dostane také moje EcoFlow Delta 2, která mi na cestách zajišťuje elektrickou energii. Nad ní bude uložený kempingový vařič a ještě výš zásuvka na příbory.
Lednice zůstane na svém místě v zadní části interiéru.
Důležité pro mě bylo, aby všechny běžně používané věci byly snadno dostupné. Nechci při každém vaření přerovnávat polovinu karavanu.
Když budu chtít vařit, vytáhnu vařič a postavím ho na stůl. Když budu chtít pracovat, uklidím vařič a na stejné místo položím MacBook.
Večer pak stůl proměním v postel.
Jeden malý prostor, ale několik různých způsobů využití.
Do budoucna počítám také s možností sprchování a ohřevu vody. Tuto část projektu si ale nechávám na další etapu přestavby.
Nejdřív muselo všechno ven
Každá pořádná přestavba začíná bouráním. A u mého karavanu tomu nebylo jinak.
Rozhodl jsem se odstranit původní uspořádání, které už neodpovídalo mým představám.
Postupně jsem rozebral staré postele a úložné konstrukce. Karavan se tak začal vracet téměř do podoby prázdného prostoru.
Bylo trochu zvláštní dívat se na interiér, se kterým jsem už tolik cestoval, a najednou ho vidět rozebraný.
Jenže bez toho by nové uspořádání nevzniklo.
Při demontáži jsem navíc zjistil, že velkou část dřevěného materiálu mohu znovu použít.
A to se mi líbí. Nemusím všechno vyhodit a kupovat nové. Hranoly ze starých postelí a regálů dostanou druhý život v nové konstrukci.
Od nápadu k výkresům
Než jsem vzal do ruky pilu, strávil jsem hodně času měřením a kreslením.
Karavan totiž není velký a každý centimetr má svůj význam.
V programu Affinity Designer jsem si postupně připravil výkresy nového uspořádání. Zakreslil jsem rozměry karavanu, konstrukci skříňky, postel, úložné boxy i jednotlivé části vybavení.
Díky tomu mohu na obrazovce zobrazit samotnou konstrukci, rozmístění vybavení nebo podobu hotového interiéru.
Některé nápady se při kreslení změnily, jiné jsem úplně opustil. A určitě ještě něco upravím přímo při stavbě.
Výkres je jedna věc, skutečný prostor druhá.
Proto beru celý projekt jako postupnou cestu od nápadu k hotovému řešení.
První piliny už létají
A jak jsem na tom dnes?
Demontáž původního vybavení už mám za sebou a začal jsem s výrobou nové nosné konstrukce.
První velkou prací bylo připravit dřevěné hranoly pro skříňku pod horní postelí.
V dílně jsem měřil, řezal a brousil materiál, který pochází převážně ze starého vybavení karavanu. Připravil jsem celkem 14 dřevěných dílů, ze kterých začne vznikat základ nové skříňky.
Dalším krokem bude sestavení jednotlivých nosných částí, jejich spojení do jedné konstrukce a následné ukotvení k podlaze.
Potom přijde na řadu příprava polic a výroba lamel pro výsuvnou postel.
Právě postel bude jednou z nejzajímavějších částí celé přestavby. Její konstrukci mám zatím připravenou na výkresech, ale teprve při montáži se ukáže, jak bude všechno fungovat ve skutečnosti.
A na to jsem sám zvědavý.
Kárčí II vzniká také na videu
Celou přestavbu průběžně natáčím.
Nechci z toho dělat odborný návod na stavbu karavanu. Spíš chci ukázat, jak se dá vlastními silami postupně změnit malý prostor tak, aby lépe vyhovoval tomu, kdo ho používá.
Někdy se něco povede hned, jindy budu muset přemýšlet a hledat jiné řešení. I to ke stavbě patří.
První díl videosérie Kárčí II – Velké bydlení na malém prostoru už je na mém YouTube kanálu.
Další díly budou přibývat podle toho, jak bude postupovat samotná stavba.
A podobně bych chtěl pokračovat i tady na webu. V jednotlivých článcích se budu vracet k tomu, co se podařilo, co jsem změnil a jak se karavan postupně proměňuje.
Pokračování příště
Zatím mám před sebou ještě spoustu práce.
Ale to nejdůležitější už se stalo. Přestal jsem o přestavbě jen přemýšlet a skutečně jsem začal.
Z původního interiéru zůstává jen to, co má v novém uspořádání smysl. Ostatní postupně nahrazuje konstrukce, která by mi měla umožnit využívat karavan nejen jako místo na přespání, ale jako malé obytné zázemí na cestách.
A když pojedeme s manželkou společně, budeme mít konečně každý svou vlastní postel.
Protože velké bydlení nemusí vždycky znamenat velký prostor. Někdy stačí ten malý dobře promyslet.
Příště: Stavba nové skříňky a první kroky k výsuvné horní posteli.