Zamyšlení nad tím, proč stále řešíme výdrž baterií v mobilních telefonech, přestože máme nabíjení téměř na každém kroku.
Nedávno jsem na YouTube narazil na další video o powerbance určené pro iPhone Air. Tentokrát šlo o tenkou magnetickou baterii, kterou jednoduše připevníte na zadní stranu telefonu. Výrobce samozřejmě zdůrazňoval její malé rozměry, kapacitu a pohodlné používání.
A já si při sledování položil docela obyčejnou otázku. Proč vlastně tolik lidí potřebuje k mobilnímu telefonu ještě další baterii?
Možná je to tím, že mám trochu jiné návyky. Sám používám iPhone Air, tedy telefon, o kterém se od jeho představení hodně diskutuje právě kvůli výdrži baterie. Je tenký, lehký, a proto se automaticky předpokládá, že jeho baterie musí být slabá.
Jenže moje zkušenost je jiná.
Dva dny bez zásuvky? Žádný problém
Můj iPhone Air mi při běžném používání bez problémů vydrží dva dny. Samozřejmě na něm netrávím celé hodiny hraním her ani nepřetržitým sledováním videí. Telefon používám ke komunikaci, fotografování drobností, internetu, navigaci a dalším každodenním činnostem.
A mám jeden docela jednoduchý zvyk. Každý druhý večer položím telefon na nabíjecí stojánek. Automaticky, bez přemýšlení. Stejně jako si večer odložím hodinky nebo připravím věci na další den.
Ráno mám nabito a další dva dny nemusím nic řešit.
Když potom sleduji recenze, ve kterých se řeší, jestli telefon vydrží do večera a jakou powerbanku k němu koupit, trochu mě to překvapuje.
Opravdu potřebujeme stále větší baterie, nebo jen neumíme využívat možnosti nabíjení, které máme kolem sebe?
Zásuvky a USB jsou dnes skoro všude
Když se zamyslím nad svým běžným dnem, zjistím, že mám možnost telefon dobít prakticky neustále.
Doma mám nabíječky a nabíjecí stojánek. V kanceláři stačí připojit USB-C kabel k počítači. V autě mám další možnost nabíjení a stejně je tomu i v mém malém karavanu Kárčí II, kde mám navíc vlastní energetickou stanici EcoFlow Delta 2.
Vlastně mi stačí mít u sebe jeden obyčejný USB-C kabel.
A nemusím telefon nabíjet hodinu nebo čekat, až ukazatel baterie dosáhne sta procent. Když potřebuji, připojím ho na deset nebo dvacet minut. Získám další energii a pokračuji v tom, co právě dělám.
Nabíjení pro mě není žádná zvláštní činnost, kvůli které bych musel přerušovat den. Probíhá jednoduše při práci, cestování nebo odpočinku.
Dvě powerbanky leží většinu času doma
Aby to nevypadalo, že jsem odpůrcem powerbank, musím přiznat jednu věc. Sám vlastním hned dvě, každou s kapacitou 20 000 mAh.
Jenže je skoro vůbec nepoužívám.
Ne proto, že by byly špatné. Jednoduše pro ně v běžném životě nemám využití. Proč bych měl každý den nosit další poměrně těžké zařízení, když mám prakticky všude možnost dobíjení?
Navíc i samotnou powerbanku musím pravidelně nabíjet. Je to další věc, na kterou musím myslet, další kabel a další zařízení v brašně.
Přitom jsem si pořídil lehký a tenký telefon právě proto, že mi takové provedení vyhovuje. Připevnit na něj další baterii a udělat z něj podstatně silnější a těžší přístroj mi připadá trochu paradoxní.
To ovšem neznamená, že powerbanky nemají své místo.
Čtrnáct hodin ve Finsku
Vzpomínám si na jednu fotografickou výpravu ve Finsku. Strávil jsem tam přibližně čtrnáct hodin v krytu a samozřejmě jsem měl s sebou fotografickou techniku.
Právě tehdy jsem jednu ze svých powerbank skutečně ocenil. Nesloužila mi primárně k nabíjení mobilního telefonu, ale k dobíjení baterií do fotoaparátu.
Při dlouhém fotografování, kdy člověk nemá možnost vrátit se domů nebo připojit nabíječku k zásuvce, je taková zásoba energie velmi užitečná.
A přesně v tom podle mě spočívá smysl powerbanky. Pomoci tam, kde běžné možnosti nabíjení nejsou dostupné.
Při dlouhé turistice, cestování, fotografování v přírodě nebo během celodenního pobytu mimo civilizaci může být neocenitelná.
Jenže potřebujeme ji opravdu každý den při cestě z domova do kanceláře, z kanceláře do auta a potom zase domů?
Možná je problém v našich návycích
Napadá mě ještě jedna věc.
Kolik lidí večer odloží telefon, zapomene ho nabít a ráno odchází z domu s téměř vybitou baterií? Potom celý den sledují zbývající procenta, omezují používání telefonu a hledají nejbližší zásuvku.
A řešením má být další baterie, kterou budou nosit s sebou.
Samozřejmě každý používáme telefon jinak. Někdo na něm celý den pracuje, natáčí video nebo používá náročné aplikace. Pro takového člověka může být powerbanka každodenní nutností.
Ale myslím si, že pro řadu běžných uživatelů by možná stačilo změnit několik drobných návyků.
Pravidelně telefon nabíjet, využívat možnosti dobíjení během dne a nenechávat baterii zbytečně klesnout téměř na nulu.
Nemusíme přece vždy čekat, až nám telefon oznámí posledních deset procent.
Technika nám má život usnadňovat
Když se dnes podívám na nabídku příslušenství k mobilním telefonům, někdy mám pocit, že se snažíme vyřešit problémy, které vlastně ani nemáme.
Kupujeme stále výkonnější nabíječky, větší powerbanky a další zařízení, abychom byli připraveni na situace, které možná nikdy nenastanou.
Přitom moje zkušenost s iPhonem Air je docela obyčejná. Telefon mi vydrží dva dny, každý druhý večer ho položím na nabíjecí stojánek a během dne mám prakticky všude možnost připojit USB-C kabel.
A když vyrážím na dlouhou fotografickou výpravu, kde nabíjení dostupné nebude, vezmu si powerbanku.
Nic složitého.
Možná tedy není nejdůležitější otázkou, kolik miliampérhodin má baterie našeho telefonu nebo jak velkou powerbanku si k němu pořídíme.
Možná bychom se měli nejdřív zeptat sami sebe, jak vlastně telefon používáme a jestli další baterii skutečně potřebujeme.
Protože někdy není řešením koupit další techniku. Někdy úplně stačí jeden USB-C kabel a pár dobrých návyků.